Tááák a bydlim jinde. Je to lepší, ale už se nechci nikdy nikam stěhovat. Když tak čumim na ty svý zmrzlý ruce tak je jasný že příště už stěhovat rozhodně ne v zimě a rozhodně už ne s nespolehlivejma lidma. Chci už léto a víc slunce.. a taky bych chtěl aby jednou Galatia přijela a už neodjela. Vím že je to nemožný, ale chybí mi pořád víc a víc. Paní moje.. ach jo. A taky už chci pěkný počasí abych mohl vyrazit s didgeridkou ven a pořádně protáhnout krček.
Mimochodem, konečně jsem osobně poznal chlápka co by mohl pomoct s mojí hudební kreativitou. Úplnou náhodou na reggae koncertě, na kterej mě vytáhl Pepa. Pepa, největší death-black-heavy-doom metalák mi zavolá jestli nejdu pod lampu na reggae koncert, doteď mi to hlava nebere. Celej ten večer je jeden velkej paradox nebo spíš náhoda, ale vůbec mi to nevadí. Je vidět, že to neni žádnej zmrd a to se dneska cenní. Z nedostatku času ukončuji dnes svoje psaní. Smějte se!
"Abys ucítil, prožil a pochopil co je rastafari, k tomu nepotřebuješ dready, ganju ani konkrétní odstín kůže. Všechno co k tomu potřebujeme dostal každý z nás při narození." Injah Pepe
