pátek 27. prosince 2013

dumpster pro králiky

Už nevím co sem psát.. ale dnes večer mě napadlo, že setkání co jsem dnes večer zažil se starým pánem, sem zapsat musím. zároveň tím i zapíšu svou novou oblíbenou činost co už díky nestovi provádím už přes půl roku, tím chci i projevit jemu díky, za to že mě zasvětil do tajemství kontejnérů, které už jsem takovou dobu chtěl poznat. Už když jsem šel na lov jsem měl tušení, že úlovek nebude malej, to jsem netušil koho potkám. Když jsem přišel k druhým kontejnerům tak tam stál opodál takovej chlapík a koukal na mě. tak jsem se zastavil a koukal jsem na něj taky. co se jako bude dít, jestli se otočí a půjde. ale on pořád koukal a ani se nehnul. si říkam co to sakra. no nic kašlu na to, ten je neškodnej. tak lezu dovnitř a teď už jsem viděl že se blíží že je to starší pán a spustil na mě "chceš to podržet?"(mříž od klece s kontejnerama) .. "ale jo no jestli se vám chce" ... "výš no, kdyby jsi mi tam vytahnul nějakej chleba suchej" .. "suchej chleba? no proč ne toho tady bude spousta .. a jéje tady toho zase je" "ježíšmarjá to není normální tak rychle dej mi zatím nějaký chleby a já si jdu do auta pro tašky, já to mám pro králíky výš" a tak začalo dnešní setkání s pánem u konťáku. dost mi to zpříjemnilo večer, musím přiznat. "a nechcete i nějakou vánočku pro vás třeba" "ale ne to je dobrý, ale ty suchý housky mi ještě nějaký vyndej" .. "no to budu muset hrabat dneska je tu toho nějak moc čerstvýho" .. když jsem pak vylezl ven a stály jsme u tý hromady jídla co jsem vytáhl tak sám přiznal, že by si jako něco vzal i pro sebe :D tak jsem ho nechal vybrat co chce, bylo z čeho vybírat. "no kdybych věděl že tě tu potkám tak ti přinesu nějakou kořalku" jsem tak zakroutil hlavou a tak se usmál a "jo vy dredaři to stejně nepijete co? vy to děláte spíš jako koníček co? já vám v tom fandím" tak jsem ještě prohodily pár rychlých slov a při odchodu mě poplácal po rameni popřál štěstí a zmizel ve tmě parkoviště. opravdu příjemný setkání. A co že jsem si teda dnes přinesl?


a ještě jedno starší foto:


A pro ukázku perník z čistě jen vydumpstrovaných ingrediencí:


neděle 31. března 2013

vo co jim jde..

"Světu vládne konspirace" takhle shrnula kamaradka par veci o kterych jsme si pismenkovli na facebooku.. a je to asi nejvystiznejsi vyraz. Jak to taky jinak nazvat.. cemu dnes verit a cemu ne, je to tezky byt neustale bdeli a v tyhle dobe kdy nam okolni svet tlaci srouby do hlavy. Pro me je zaklad verit sam sobe. Vse ostatni ma svuj cas, se kterym se vse meni.. mam rad cocomanovu metaforu z pisnicky stopari.. tak pozor dej na cestu kde mnoho stoparu potkas, stejne jako vymolu, zastavek, pribehu..
Zacal jsem cist bibli, ted uz fakt.. je to nuda, hodne preskakuju pasaze s dlouhymi popisi rodů atd. ale da se to.. ted uz v tech slovech aspon neco vidim. Chapu si to po svim, a potvrzuje se mi krasne to co jsem drive rikaval, ale potvrzeny jsem to nemel. Vsechny ty pravdy tam jsou a nezalezi na tom jestli ty lidi tam byly skutecny nebo ne. Dulezity je o cem vypovidaji jejich pribehy. A kdyz to ctu tak se obcas musim smat, ze jsem lidstvo jako celek stale tak hloupy a nedokazeme se sjednotit a prestat delat porad dokola ty samy chyby.. hora hlupcu.. neeeee... tim nechci nikoho urazit ani se povisovat, je to proste fakt. Se kterym se da delat jen jediny. Menit veci co menit muzu. Bavit se s lidma. Mluvit s nima o tematech podle jejich urovne "uvedomeni". Pomahat, milovat, odpoustet atd. vsak to zname.. hlavne se nestresovat, hodne jsem zvolnil tempo, uz neresim to ze obcas proste nic nedelam a jen sedim doma. Obcas to proste chce klidek.. musi tu prece byt ty chveli kdy clovek energii cerpa aby ji pak mohl pouzit, jakymkoliv zpusobem. Music makes me feel good. A po setkání s jednou starší moudrou paní v rokycanech už chápu proč mi ta muzika tolik pomáhá. A opět se ještě více otevřel obzor, stále je co zkoumat, co se učit, poznávat.. yaman.

středa 23. ledna 2013

tisíc mil..

těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl! jsme jedno testo a přesto soutěžíme, jsme jedna láska a přesto se nenávidíme, jsme jedna bytost a přesto mezi sebou bojujeme.. dlouha cesta k harmonii duše vede.. ale už víme že neni třeba nikam spěchat.. vše je tak jak má být a jak jsem si přečetl předešlí příspěvek tak jsem zjistil že už sem skoro nepíšu a tak zas nějakou omáčku vymáčknu.. bydlím stále s cigošem a výškařem.. zvláštní to soužití, tří takhle na oko rozdílných lidí, krásně pozoruju jak jsem všichni stejní ikdyž to tak nevypadá.. marley mi taky dává a hlavně už je zase otcem :D borec.. tak co dál? cokoliv.. bylinu už neprodávám, uff.. úleva největší, skála ze srdce mi s tím spadla.. už není třeba dál řešit, běhat, schánět, volat, platit, vážit, schovávat.. je třeba zasadit! vím to cítím to.. stejně jako s yogou, to prostě cejtíš když děláš něco správně, neni třeba nad tim moc přemýšlet přemýtat.. každodení cvičení minimálně jednoho pozdravu slunci se mnou udělalo divy.. jsem spokojenej, make a way for a pozitiv day.. yaman

neděle 21. října 2012

ehm..

ahoj, jdu zas zapsat neco z moji hlavy.. uz ani nevim proc to delam, proc v tom pokracuju, ale asi to ma nakej duvod. prave se jen tak "bezduvodne" rozstekala bara, pes co maj rodice.. no nevim no, sedim si tu a delam ze nic a pritom vsechno.. nevim co jsem sem psal minule a ani to nechci cist ale urcite se od ty doby udalo takvych zmen ze sam nechapu.. jak rychle se vsechno ted deje a jak v podstate vsechno jenom prolitava.. muj rozchod s vendy probehl az neuveritelne hladce, uprimne, rychle a hlavne bez pretvarky coz je supr.. ale, dalsi vec je pes.. marley, marley, marley.. je to zly nebo neni nevim ale kazdopadne davam ho vendy, zitra se ma seznamit s ondrovo kockou tak uvidime jestli si na sebe zvyknout, ale nebojim se ze by to byl nakej problem.. jen s toho mam smiseny pocity.. celkove ze vseho ted mam hrozne smiseny pocity jinak to popsat neumim.. do toho kazdodeni naplavy myslenek na jiny zensky, pritom ted zadnou nechci a tak ale samo mi to tam vyjizdy vyskakuje jak spam v emailu.. hrozny..a to jakym zpusobem jsem propil dnesni noc bylo naprosto uzasny.. s barou buchovou a jeji kamaradkou myslim ze sašou, bez jediny myslenky na sex jsme si povidaly a povidaly a lidi se pridavaly a odpadavaly a bylo to fakt moc.. nevim kolik piv jsem mel ale ani jsem si celou dobu nepripadal nak moc ozralej.. to se neda slovy popsat, ostatne nevim vubec proc sem porad pisu ty hovinka kdyz uz davno vim ze to co ve me je se neda slovy popsat, pocity, myslenky, vnimani.. tak nevim.. mate sklep? jasne a v nem kopak hajdku a virbl jako jedinej nabytek more! takze hrej co hrdlo raci.. neb hrdlo ke zpevu stvoreno jest, ne k tlachani, zbrblani, rvani, jeceni, kvileni natoz pak pomlouvani, premlouvani, vymahani... rozumeji? chapaji? netreba.. so bless man.. amen

úterý 31. července 2012

Zdravim te clovece, tebe kdo ctes tyhle moje hovinka z moji hlavy, at uz jsi kdokoliv. Dnes 31.7.12 po dlouhy dobe pisu a to proto ze se stale nemuzu rozhodnout. Pripada mi to jako bych stal na rozcesti. A to rohodnuti je pro me natolik zasadni ze me to donutilo zase napsat. Jsem s Vendy uz trictvrte roku. Velmi mi pomohla na moji duchovni ceste. Hlavne teda jeji knihovna plna samych luxusnich knizek. Dokonce uz jsem se dostal tak daleko ze si obcas otevru i bibli a to je co rict, protoze proti bibli jsem byl dlouho zaujatej. Diky Jarovi jsem ji otevrel, daroval mi ji v takovy kapesni podobe. Taky me dost posouva tenhle soused blaznivej. Ale onen celkovej posun spocival i v tom, ze se snazim komunikovat sam se sebou a hlavne s bohem nebo s vesmirem, energii, synchronicitou.. ja porad nevim jak to nazvat jinak nez jah, protoze slovo buh porad nejak nemusim. Tahle komlunikace se docela dari na to ze jsem teprve na zacatku. A zjistil jsem diky tomu dulezitou vec. Pryc, ano chci pryc. Chci pryc z CR. Cestovat, poznavat, odolavat, milovat, hrat, kracet, stopovat, oddat se pritomnemu okamziku, prezivat den za dnem.. proste vypadnout z kolotoce penez - dluhy, prace, najem, jidlo, picoviny.. A jde to a ja vim ze jo! Ale porad se furt nak nemuzu rozhoupat. Prvni den co se mi tahle myslenka o cestovani, vratila po dlouhy dobe do hlavy, mi napsala Daniela. Ted jsem se chvily zasekl v psani. Kdyz si na ni vzpomenu otevira se mi srdce jak nikdy. Cista laska. To co k Vendy uz nedokazu citit. Nevim proc. Ale diky Daniele a pocitum ktery diky ni prozivam dokazu krasne soustredit svoji pozornost do srdce. Je mi to vzdycky lito kdyz pomyslim na Vendy. Ona je skvela, je hodna, je krasna.. ale nevim jestli ma cenu s ni dal byt, kdyz uz to neni tak jak by  melo a ja vim ze vsechno je tak jak je... ale neni to tak jak bychom si prali.A ja nevim jak ji to rict. Neumim o tom mluvit. Jsem zbabelec? asi.. zaroven se ji ale neco uvnitr me hrozne zarputile drzi. Podeziram ego ale jsitej si nejsem. Nechci ji ublizit. Mam ji rad a to moc. Ale to evidentne tomuto vztahu nestaci a nesvedci. Rad bych proste vypdanul. A to sam. A co s tim ted no. Mozna se zas do mesice budem muset vystehovat, coz este vic vyhrocuje a komplikuje situaci ve ktery jsem a nebo naopak nejvic zjednodusuje. Je to tezky no. Ale dost uz bylo toho tlachani. Sedim ted na brigade v kanclu a tohle vsechno pisu na papir. Konkretne jsem ve skaldu depu DPD kde se mi docela i libi. Rano pred zacatkem se snazim meditovat, modlit se nebo jen tak rozjimat a relaxovat, pri vychodu slunce je to proste nadhera. Pak si poradne maknu pri vykladce a pak se prevazne flakam coz znamena cteni knizek.. na stalo me nevzali coz me zase este vic demotivovalo v tom nekonecnym odpornym procesu hledani zamestnani. Nevim co bych chtel v zivote delat a opravdu doufam a jsem o tom presvedcenej ze mi t om muze pomoct ono uz zminene cestovani. Mam v hlave docela zmatek. Neni to lehky. Muzikou se sptane zivy ikdyz to jde. To taky byl jeden z mych planu. Vzit buben a jet do sveta. Ale co uz... Mimochodem s Vendy jsme mely prvni mensi vystoupeni pri zahajeni veznisaze o tunisu. Cely to bylo spatne, ale i tak se to lidem moc libylo takze pohoda. Jinak muzika ve me roste jako storm, pomalu ale jiste. Miluju ji, je to nejlepsi zpusob meditace, odpocinku. Bylo mi ted docela lito, ze se nam s caisem nepodarilo dat dohromady na tu kapelu. Probyha ted spousta akci kde uz jsme si mohly davno zahrat. Cj ted odjel do konce prazdnin do chomu takze ani nechodime hrat. Pohoda slavila 4. narozky a meni majitele takze usporadali moc peknej reggae live jam, kterej byl fakt povedenej. A kdyz tam Carlos z frajary predstavoval kapelu co poprvi byla na stage a vubec poprvi hraly reggae ktery neni jejich hlavni smer tak mi to bylo fakt lito. Ale co vse je tak jak ma byt. Zivot jde dal a dal a je cim dal krasnejsi co si budem povidat. Dekuji za vsechno.. a preju si vice lasky a vice porozumeni pro vsechny lidi vsude na svete..

sobota 14. ledna 2012

one love...

pokud tomu dobre rozumim tak v existenci jedne lasky nemuze existovat zarlivost.. jedna laska bori podvadeni a zahejbani protoze to proste nejde.. pokud si uvedomime ze je zde vsechno tvoreny jednou laskou a ze ona je hlavnim hybatelem vesmiru pochopime ze nemame duvod zarlit, pokud clovek zarli nemiluje sam sebe je to tak? pokud budu sirit jednu lasku neznamena to ze nekoho podvadim, protoze nikdo nikomu nepatri takze ani ja nikoho nemuzu vlastnit.. vsichni jsme jednoduse soucasti jedne lasky nikoho nevyjimaje, jen nekdo to citi vic a nekdo min, je to tak jednoduchy a tak osvobozujci.. spousta nabozenstvi a ruznych kultu na to prislo stejne jako rastafari, neni to nic novyho, jedna laska jeden svet jednota mir...jsme tedy soucasti jednoho celku a dokud si to neuvedomi vetsina tak se nic nestane..

a jak jsem k tomuhle dosel? samozrejme jsem cetl a poslouchal a ucil se, ale dneska v noci se mi zdal hodne zivej sen o "bejvaly lasce" ve skutecnosti je to jedina holka co jsem potkal, zamiloval se a nikdy neprestal... rikal jsem si, ze cas to vyleci a snazil jsem se zapomenout ale porad se mi v urcitych intervalech vraci a to ruznejma zpusobama.. napr dneska v noci sen o tom jak jsem ji potkal po strasne dlouhy dobe a nemohl jsem s ni promluvit jediny slovo, nevedel jsem co rict proste mi uplne zamrznul mozek a tak jsme nekde nekudy sly vubec nevim co to bylo za reku a za misto ale to casem urcite zjistim... kazdopadne mela cerny vlasy a ja byl tak zaskocenej ze jsem nebyl proste schopnej niceho a tak jsem celou situaci jenom pozoroval, chovala se namyslene.. coz bylo zvlastni, druhou polovinu snu si uz nepamatuju ale probudil jsem se dost rozrusenej, asi to nebylo moc prijemny.. no a tak si rano vstanu a (zase ten zkurvenej) facebook mi ji nabydl jako pritele, zalozila si novej profil a hned se mi takhle zobrazi po takovymhle snu.. a tak si rikam uprime a bez sracek okolo ano porad ji miluju, je to tak.. dyt mas mladou, mas prece wendulku, ano mam a miluju ji, ona mi pomaha prezit v tomhle svete, je mi velkou oporou a chtel bych s ni zazit spoustu veci a taky verim ze zaziju ale to neznamena ze se budu uzavirat pred jinejma lidma ne? chtel bych ji este nekdy videt, martinu, malou pani.. a asi nema cenu to v sobe dusit a snazit se zapomenout..

protoze v posledni dobe zjistuju ze cim vic proti necemu bojuju tim vetsi a tezsi ten boj je.. a hur se pak vyhrava jestli vubec jde doopravdy vyhrat.. mozek a myslenky jsou zvlastni vec, vedomi a podvedomi.. neni dobry jit proti vecem, nejlepsi zpusob je asi odevzdani se a prijmuti pravdy a navrat k lasce..

One Love brothers and siters.. Jah Rastafari with you

Its my work.. in da name of Jah

neděle 25. prosince 2011

Vánoce 2011

Sedim u mami v chebu a vedle me hraje bratr maria na nintendo wii. Je to fakt celkem zabavny. Kazdopadne jsem za darky rad ikdyz jsem zadny nechtel ale tak co..  jsou to pro me vanoce uplne novy. Vcera jsme si udelaly vlastni vecer podle nasich predstav a bylo to super. Eliasova navsteva, vege jidlo, cukrovi, vodnicka, pohadka a hojnost koure.. to vse predchazela dlouha noc, behem ktery jsme vesely panaky, mrtvoly, obesence, sebevrahy.. poukazani na sebevrazedny sklony ke kterym nas nuti dnesni doba a tenhle system ktereho jsme soucasti. "Obeti doby" pribehy lidi kteri uz nevideli kam dal vede cesta tak je ukoncily.

A teď menší zamyšlení z vlaku když jsem četl pracovní knihu ke knize Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize.
První osvobozující myšlenka ve 14 letech, kdy jsem si uvědomil velikost vesmíru a to, že mi jsme tak malý a "nedůležitý". K těmto myšlenkám jsme připluly společně s Mírou K. Ego začalo ustupovat a začal jsem se poznávat ze začátku skrze lehké drogy, které ustoupili a uvolnili cestu skutečnému poznání.
Ve 14 letech jsem si řekl "už jsem dospělí, už mi to všechno došlo" a nechtěl jsem zestárnou, kvůli strachu, že o tuto myšlenku a pohled na svět přijdu. Přece jsem okolo sebe viděl dospělí lidi o kterých jsem dost pochyboval.
Ještě jsem nechápal, že je to start. Možná, kdybych v tý době už měl pravomoce plnoletého, netrvalo by vše tak dlouho a moje alkoholový období by bylo kratší, těžko říct. Ale jedno už teď vím, vše je tak jak má být.
Jsem rád za to období ikdyž bylo tak dlouhý, protože ve mě probudilo jakýsi zvíře, zvířeckost, přirozenost. Nabouralo domestikaci. Můžu být rád, přesto že občas si ještě říkám mohlo to být rychlejší, už dávno jsem mohl umět hrát na kytaru, na buben atd. na druhou stranu samotný život mi to neustále připomíná pomocí lidí, které potkávám na své cestě. Všechno je tak jak má být.

Děkuji za poznání! Jah Rastafari

"Slovo je jako semeno a lidská mysl je velice úrodná, ale jen pro taková semena, na která je připravena."